po týdnu 5/01 - 9/01

11.01.2015 20:33

V PONDĚLÍ nás přivítal na zemi ležící sníh. Nebylo ho sice mnoho, ale na koulování a malého sněhuláka to stačilo. Po cestě k našemu oblíbenému svačinovému domečku (dřevěná střecha s lavičkami u Vydymáčku) jsme pěli písně dováděli se sněhem. 

Tento den jsme neměli s sebou ani jednu kárku, a tak jsme se mohli vydat do strmějšího kopce. Po cestě nám Matýsek vyprávěl, jak někde v těchto místech s tatínkem stanovali a že poblíž bude určitě nějaký hotel. A on byl! :-) Taková zvláštní veliká skála. I s okýnkem! :-)

Došli jsme až na hřeben, odkud jsme viděli z výšky les a vrcholky ostatních kopců. Takto vysoko jsme se s dětmi ještě snad nikdy nedostali. Dětem jsme ukázali Krkavec, který byl moc dobře vidět. Nedaleko bylo krmelec a v něm podivný led. To je ale divný led, který nestudí! A je slaný!!

Také tam byla sláma a jablíčka.

Návrat byl dobrodružný, po úzké cestě po hřebeni. Výhled stál ale za to. Cestou dolu jsme si všimli klád, které byly rozházené na cestě. Z výšky vypadaly jako nějaká párátka. Uvažovali jsme společně, proč je někdo takto dal přes cestu a Otík navrhl, že bychom je mohli odnést na hromadu. Celou cestu se těšil jak bude ty klády nosit a skládat. Když jsme k nim ale došli, zjistili jsme, že jsou moc těžké a že ani společnými silami je neuzvedneme.

U jurty už čekala Vendy a stavěla sněhuláka. Milan zatopil v kamnech a děti se už těšili až budou moci jít do tepla. Po obědě si některé stavěly z kostek, auta byla nejoblíbenějším motivem. Jiné si kreslili a další odpočívali na matracích při pohádce.

 

ÚTERNÍ lednový ranní mrazík byl mírný. Prstíky nám při svačině nezábly. V poledne jsme se zahřáli u jídla v jurtě. Po obědě jsme zas vyběhli ven, užít si na kopec sluníčka. Tam jsme se nasvačili. Měl jsem s sebou na ukázku použité baterie, prasklou žárovku a vyschlé lepidlo. Hází se tyto věci doma do koše? A kam je vyhodit? Pocitová zima na všechny padla až při zpáteční cestě, když sluníčko zmizelo za obzorem. To už ale na nás čekal vyhřátý domov.

 

VE STŘEDU byla velká zábava! U svačinového domečku je totiž kopeček a na něm byl sníh. Je tam taky taková tyč a u ní umělohmotný poklop – je dlouhý, úzký a nízký a dá se bez problému vyndat. No, že nás to nenapadlo dřív! Ano, vydrželo nám to hodně dlouho se po něm klouzat jako na saních z toho malého kopečku. :-) A do toho začali padat sedláci. Sedláci?! Kdo je to sedlák? No, to je divné, vždyť ty vločky jako sedláci moc nevypadají... :-)

Po obědě jsme vyráběli tříkrálové čepice a vyprávěli jsme si o třech králích a Ježíškovi. Před odchodem dostal Marlíček epileptický záchvat. Byla mu zima a tak jsme ho zabalili do deky. Opatrovali jsme ho, starali jsme se o něho a přáli si, aby mu bylo lépe.

 

ČTVRTEČNÍ den nebyl z těch mrazivých, ale pošmourných. Silné mraky propouštěly málo světla a před polednem z nich sněžily sněhové krupky. Ty se nám na bundách rozpouštěly. Usušili jsme se v jurtě. Při hudbě jsme odstrojili stromeček a připravili jsme se na oběd. Dnes jedly všechny děti. Byla nudlová polévka a polentové knedlíky. Po obědě Vendy dělala mašle a stuhy do vlasů a já (Jirka) zobák ptáka z papíru, ke kterému si děti dokreslily a vybarvily ptáčka.

 

V PÁTEK na nás čekalo legrační klouzání. Na cestách byl led a nás to tak bavilo! Akorát dospěláci pořád něco říkali o tom, že si namočíme oblečení. Ale nás to tak bavilo! :-)

Ano před obědem, když jsme došli k jurtě bylo velké převlékání. Jak to že jsme mokří?! :-)

Ráno bylo hlasování o obědu, a protože polovina z nás chtěla jedno jídlo a polovina druhé objednal Milan obě jídla, půl na půl. Takže kdo chtěl těstoviny měl těstoviny a druhý zase rýži.

Obědvali jsme venku, ten den bylo docela teplo, ani led na cestách do odpoledne nevydržel.

Ale po obědě jsme se rádi šli ohřát ke kamnům. No, a u kamen, to byla nálada. Teplíčko, napínavá pohádka o pavoučkovi s Milanových hereckým provedením, kreslení a vymalovávání.

 

 

s pozdravem Milan&Ivet a taky Jirka