po týdnu 26/01 - 30/01

13.02.2015 12:47

 

Vážení rodiče, milé děti,

posílám Vám opožděně ale srdečně :-) ohlédnutí za posledním lednovým týdnem. 

 

Budka pro ptáčky“ (26.1. Po)

Pondělní ráno jsme zahájili hrou na kočky a myši. Po svačince u svačícího domečku se děti rozdělily na dvě poloviny. Jedna šla s Milanem po hřebeni Doubí, druhá šla se mnou a Haničky maminkou po červené cyklostezce.

Na svahu první skupina objevila budku pro ptáčky, kterou jsme s dětmi instalovali minulý rok. Byla zjevně osídlena. Měli jsme radost, že někomu posloužila. Všimli jsme si také jedné zajímavosti, která se týkala otvoru budky. Byla zvětšena od datla.

Po obědě Milan ležícím dětem ve spacácích vyprávěl z knížky Filipova dobrodružství. Pomocí obrázků vyprávěl o cukrech (fungování rychlého a pomalého cukru v našem organismu znázornil na hoření novin/polínka v kamnech), o tucích, o potravinách.... Děti také s příběhem navštívily pyramidu.

Poté jsme si z billáckého katalogu vybrali svůj nákup. Vystříhli jsme si vybrané potraviny a nalepily na papírový talířek.


Jak to bylo s prasátkem“ (27.1. Út) 

Ranní doba přinesla mrazíky a sníh. Při společném vítání v kroužku jsme se pozdravili hned se třemi maminkami, které se k nám přidaly. Po cestě jsme si s dětmi zazpívali písničky a děti bořily led kaluží a poznávaly své stopy ve sněhu. Některé stopy byly stejné tvarem, ale různé velikostí. Po svačině si děti alespoň trochu zabobovaly. Když se sníh proměnil v listí, musely změnit místo. Boby měly děti pouze jedny, ty které jim půjčil Jáchym. Tak se střídaly a mezi sebou vyjednávaly. Cestou do školky jsme potkali zraněné divoké prasátko, děti projevily soucit. Protože bylo prasátko v oboře u daňků, zavolal jsem panu Kaňákovi. Ten řekl, že dá vědět myslivcům. Když jsem se ptal dětí, co s prasátkem bude, odpověděly, že ho odvezou ke zvěrolékaři. Nejstarší Matýsek realista řekl, že ho zastřelí a sní (když jsme se o prasátku bavili ve čtvrtek, stejný názor měl i Bobo). Lukášek, kterému se promočily boty, prospal zbytek školkového dne ve vytopené jurtě. Po obědě byl mráz ten tam. Na nás vykukovalo sluníčko, sníh nenápadně mizel a tatínek, který si přišel pro Jáchyma, zůstal mlčky stát nad zabahněnými boby obalenými listím. S dětmi jsme si zahráli několik her. Hodně je bavila nová hra „kdo chybí“.


Začínáme stavět domeček“ (28.1. St)

Ve středu to vypadalo, že se vyjasní, ale mráčky nakonec přikryly celou oblohu. Cesta do školky byla rychlá. Děti se totiž rozhodly pro cestu po cyklostezce okolo kolejí. Dále pak zamítly Milanův návrh nasvačit se za kolejemi na cyklostezce do Třemošné a odhlasovaly si svačinku u ohniště. Po cestě zpívaly písničku o autech “jede, jede mazda..” z knížky pana Svěráka, kterou donesl do školky Matýsek.

Po svačince následovalo prohlížení leporela se zvířátky z celého světa. Například Amálka poznala Surikaty.

Ještě před obědem děti společně objevily kapající vodu, která bubnovala do mističky, jako do bubínku, či jako budík...hodiny.

Milan se ten den s kluky pustil do stavby paletového domečku. S Matýskem navozili cihly na základy. Stihli podlahu a stěny, krov ještě čeká. Stavba se moc líbila, obzvlášť Johance a Verunce.

 

Jak se Amálka koupala“ (29.1. Čt)

Čtvrtek byl prozářený slunečními paprsky a dlouhými stíny, kterým jsme se smáli. Po počáteční neshodě kudy a kam se vydat děti jednoznačně odhlasovaly Vendy návrh. Senečák nabízel všechna kouzla přírody včetně odlesků slunečních paprsků na dně rybníka, pro někoho to byl zamotaný had, pro jiného rybí šupiny. Během svačiny nás přišly navštívit Medvíďata a s našimi dětmi se naučily novou pohybovou písničku. Silný vítr, který u rybníka foukal, jako by si říkal o pouštění draka. Dokonce unesl i mé pončo. K vytvoření velkého draka z ponča však nedošlo. Amálka se jako jediná odvážná vykoupala, dokonce i oblečená. Děti pak pouštěly jen igelitový pytlík na provázku, než se zavelelo k evakuaci do školky. Po obědě si Amálka hrála v teplé jurtě, kam ji přišli navštívit i Bobo s Lukáškem. Vendy s dětmi venku hrála hru, kterou si přetvořily k obrazu svému. Každý si mohl zvolit jaké bude zvířátko, které ostatní bude honit, a děti pak volily vlastní taneční krok. Oblíbené bylo prasátko. Dále děti v knížce ukazovaly na obrázky zvířátek a jídla z farmy a hádaly, co znamenají.


Pyramida věda je“ (29.1. Pá)

V tento den jsme do školky putovali po písčito-hlinité stezce. Když jsme procházeli okolo "pařezového kopce", začala se malinko protrhávat mračna a vykoukly i paprsky sluníčka. Využili jsme této příležitosti a hned se vydali světlu blíž, tedy vystoupali s pomocí lana na vrchol. Jáša se statečně držel lana a za chvilku jsme byli všichni na kopci, tedy kromě Johanky, která ten den neměla na výstupy náladu. 

:-)

Do školky jsme se dostali po 11h. Následovala obhlídka paletového domečku a oběd. Po obědě ve vytopené jurtě následovala kre

ativní volná hra, kdy se malovalo a stavělo. Na závěr dne jsme si opět povídali o stravě. Pres cukry, tuky, jsme se s panem Stravou a jinými postavami z příběhu dostali až k bílkovinám a vitaminům. Dokonce se nám podařilo společně si vytvořit pyramidu zdravé výživy, jejíž patra děti naplnily vystřiženými obrázky potravin z katalogu Billa. Dorty a bonbóny děti již sami lepily na vrchol, naopak například jablíčka do spodního patra. Jak to dopadlo, o tom vám už mohou povyprávět fotografie. :-)

Hezký den přeje Iveta