po týdnu 24/11-28/11

30.11.2014 21:27

Vážení rodiče, milé děti,


 

týden se s týdnem sešel a je tu opět pravidelné nedělní hlášení.

Poslušně tedy hlásím, že ježečci jsou již uloženi k zimnímu spánku a naši malí skřítci se o jejich pichlavém životě mnohé dozvěděli. Celý týden nás ve školce provázelo opravdu velice chladné počasí, a tak jsme si o ježících povídali při našich putováních borovými lesy..

Neboť jsem přes víkend nabíral síly v posteli, netroufl jsem si hned v pondělí na velkou výpravu do „zimní školky“. V pondělí byla ve školce Ivetka s Jirkou. Cesta do školky ubíhala velice rychle, neboť právě kmitající nožičky jsou pro nás nejlepší kamínka a také možná proto, že na pondělí připadl odrážedlový den. Ve školce děti vyslechly vyprávění z ježčího života, hádali se hádanky o ježících a také si děti vyzkoušely, jak takového bodlináče namalovat. Základem ježíka byla elipsa, což je na úchop tužky a procvičováni ručiček moc šikovný tvar.

Odpoledne si někteří poslechli pohádku u roztopených kamínek v maringotce a při chroupání jablíček vzpomínali, kdo že ta jablíčka na svém hřbetě opravdu nenosí :-)

Cestou zpět se skřítci zastavili v pískové učebně, aby pokračovali ve stavbě velké sítě silnic z kůry.

Když byla silnice hotova, mohli se první odvážlivci, za přítomnosti dopravních značek, pustit po úzkých komunikacích v širou dál..

V úterý se skřítci potkali s Vendy a Jirkou. Asi bych se opakoval. Pokud bych opět rozepisoval cestu do školky a navíc jsem ten den do školky přišel až po obědě, tak mé vzpomínky začínají právě tam. Stavebníci měli rozdělaný ohýnek, který nám přišel opravdu vhod a tak se někteří hřáli zprvu u ohýnku a jiní poslouchali vyprávění o lišce a ježečkovi. Možná mnozí netušili, že i bezpečný úkryt pod vrstvou bodlin lze přelstít díky mazanosti lišky. S dětmi jsme si následně zahráli hru na lišku a ježečka a pokoušeli se svými čumáčky dopravit ježečka (míč) do rybníčku (kruh). Matýskovi se hra dařila. Následovala hra : „ježek spí, kdo ho vzbudí, toho ho sní“ a potom rychlý přesun do pískové učebny, kde jsme opravovali silnici, respektive po odnesení rozházené kůry stavěli společně novou a také se na písku pořádně poprali.

Ve středu jsem s Ivetkou a dětmi podnikl opět dlouhou výpravu okolo Sofrony, tedy vydali jsme se do školky podél rybníčku Vydymáčku. Cesta byla opravdu dlouhá, protože vedla přes „pupek“. Že nevíte přes jaký „pupek“? No, to je takový velmi pěkně povedený skalní útvar nedaleko Větvičky, ze kterého jest vidět do daleka a možná dále. Také je možné se tam dosti vyblbnout, zahrát si na horolezce, nebo třeba poslouchat Ivetčino ježečkové vypravování. Skoro bych nevzpomněl na to, jak jsme se cestou naučili novou písničku : „vědro má ve dně díru“ a jak jsme ji celou cestu pak prozpěvovali :-). Odpoledne přišel ptáček Veseláček, tedy Vendy. Po obědě jsme se střídali o vytopenou maringotku, rýpali hroudu, četli pohádky a pak již nezbylo než jít domů.

Čtvrtek a pátek školku obsadili Vendy s Jirkou. Já jsem celodenní chladné středeční počasí neustál a tak jsem s velkou radostí předal pomyslnou větev dále.

Z Jirkových pamětí lze vyčíst:


 

- Spřežení kárek,

- Hra na rallye
- Děti sledovaly bagry, sbíraly jíl z rozhrnuté hlíny a modelovaly.

- Prolézaly trubkou a skákaly a překonávaly příkop.

-Hra kluci - losovali si z pytlíku kartičky zvířátek a květin, masožravci požírali bíložravce, a ti zas květiny (po společném vyložení kartiček a zorientování se rozutekli)

- Nošení klacíků ze dřeva a stavba ježka (ta se změnila ve stabu formule a nakonec "ježkovací formule" jak napadlo Kubu) ...nakonec si děti postavily malé týpí 
Holky +Kubík a Bobo - hra na ježka

-Ranní přímá cesta do školky

-Hra na značky (značky/papíry značící změnu chůze - pro zahřátí a zrychlení přesunu - běh, medv medvědí chůze, žába - žabáky, egypťan - chůze po boku, normální chůze - panáček ze semaforu, auto - jízda autem...)

-Pozorování daňků

- stavba lyžařského areálu pro figurky Pata a Mata (Matýsek a Vojta)

- skákání přes hranolky za stavby

- pohádka, tvoření origamů

- tvorba tunelů (Kubík a Johanka)


S pozdravem a přáním klidného nedělního večera Milan a Ivetka.