po týdnu 7/4 - 10/4

12.04.2015 20:05

„Šiškový palouček“ (Út 7.4.)

Navzdory předpovědi do nás sluníčko „pralo“ po celý čas školky (Přesto se i po poledni stále držel u Svačinového domečku poprašek sněhu). S dětmi jsme na odrážedlech daleko nedojeli. Nasvačili jsme se na Šiškovém paloučku (hned vedle Mechového p.), a tam zůstali celý den. Hráli jsme hodně her a dokonce jsme vymysleli novou hru na budík. Před polednem nás vyrušil neznámý zvuk, tak jsme podnikli „trestnou výpravu“, abychom to prozkoumali. Před odchodem jsme oslavili Verunky narozeniny písničkou. Atmosféra byla vydařená, zpívali jsme bez pomoci moderních technologií, s klukama jsme zvedali číše a Verunka se culila.

 

„Proč se lístky zelenají“ (St 8.4.)

Děti se rozhodly nasvačit se na Mechovém paloučku. Po svačině naslouchaly vyprávění o tom, proč se na jaře hojně vyskytuje zelená barva v přírodě. K čemu rostlinky mají v sobě zelené barvivo, z čeho rostliny žijí. Začíná nový život, který je závislý na sluníčku, vzduchu, vodě a půdě. Rostliny mají s půdou, vodou a vzduchem kontakt po celý rok, ale síla slunečního svitu se na jaře zvětšuje, a tak spousta rostlin vystrkuje na světlo světa své zbrusu nové zelené lapače světla. Děti měly za úkol v průběhu vyprávění nacházet pozůstatky rostlin z minulého období – z podzimu a ze zimy (například staré žluté listí a odumřelé části rostlin) a porovnávat je s čerstvě narostlou vegetací. Děti si všímaly, že tvar i podoba listů se příliš nezměnila, za to barva a pružnost je zcela odlišná.

 

„Jáma“ (Čt 9.4.)

Dnes děti znovu objevily velkou jámu nad svačinovým domečkem. Zahráli jsme si společně hru na gravitační prak a pád do černé díry (rychlé běhání po strmém okraji díry). Matýsek a Vojta si ode mne půjčili mobil a udělali u jámy a v jámě spousty fotek. Oslavili jsme zpětně Bobovi narozeniny, které měl už minulý čtvrtek. Jsem rád, že i děti, které nechodí v úterý, si mohly užít atmosféry narozeninové písně. V té jsme s Vendy a dětmi stále lepší a lepší. Také jsme si zahráli na hledání podsedáků v listí. Ty, které děti nenašly, jsem musel po sobě najít já, a dalo mi to opravdu zabrat.

 

„Život jedné rostlinky“ (Pá 10.4.)

V pátek na nás čekalo slunečné a teplé počasí. Vydali jsme se s dětmi, alespoň na dopoledne, na Senečák. Po svačině jsme si hráli hru na život malého semínka od narození až po první plod. Nejprve jsme si prohlédli do školky donesená semínka (oves, dýni, fazole, slunečnicové s.). Po hmatu jsme hádali, co je to za semínka a poté jsme si na obrázcích ukazovali, co se v takovém semínku skrývá. Říkali jsme si, že je v něm ukrytý život, že jsou v něm obsaženy všechny důležité části a látky pro život a výživu budoucí mladé rostlinky. Děti se poté rozdělily do dvou skupin, přičemž kapitáni obou družstev (Johanka a Matýsek) měli za úkol řídit co nejlépe zásobování mladé rostlinky sluníčkem, vodou a vzduchem, aby se jí co nejlépe dařilo v závislosti na počasí, které v daný okamžik panovalo. Někdy bylo dlouhé období sucha, jindy foukal velký vítr, někdy pršelo nebo svítilo sluníčko. Kapitáni měli před sebou náčrtek mladé rostlinky a věděli, že s holým stonkem rostlinka dlouho nepřežije. Proto se museli snažit, aby společně nasbírali rostlince co nejvíce potravy pro růst nových listů. Pro získání jednoho listu bylo potřeba najít jedno sluníčko, dva vzduchy a tři kapky vody. Děti tak museli počítat a taktizovat. Za pět listů obdrželi jedno jablíčko.

Na oběd jsme se přesunuli pod náš oblíbený kopec. Po obědě jsme si společně vyprávěli pohádky.